Takhle to vypadalo, když jsem to na začátku září přinesla ze zahrady
Velkou šanci jsem tomu nedávala, protože nevěřím, že něco může být jako něco jiného. Konzervace jednoduchá - nasolit a přes noc nechat. Zavíčkovat párkrát protřepat. Druhý den zalít octem s vodou a zase oblíbená sterilizace v myčce.
Tak takle vypadala piksla nakládaných semen lichořeřišnice před přípravou čočkového salátu na novoroční menu.
Vypadá to jakože z toho nebude nic moc, ale bylo to vynikající. VYNIKAJÍCÍ. Dosti slané a jemně kyselé křupavé plody. Lichořeřišnice v této úpravě kapary suverénně nahradí. Můj skepticismus vzal za své. Jinak výsledkem z obrázku byl salát běžný čočkový - ještě kyselá okurka, zálivka, šnytlík.
Tohle vypadá skoro stejně, ale stejné to není. Levné, obyčejné a tuhé zelí se tou lichořeřišnicí docela vylepšilo. Stačilo krátce povařit v druhořadém bílém víně, přidat bobkový list, nové koření, kuličky pepře, olej, hořčici.... zkrátka dodělat, aby vzniknul salát. Nechat odležet. Rozpočtově velmi, velmi přátelské.
Žádné komentáře:
Okomentovat