Plytké s pikantním

Vyrostla mi docela dobrá šrucha zelná  z pytlíku zakoupeného mezi jinými semeny. Roste čiperně. Její listy jsou větší než u její planě rostoucí stejnojmenné sestry. Chutnají podobně mdle. K tomu dobře ladí řeřišnice. Byla použita celá rostlina, která rozmáchle bránila v růstu preferované mrkvi.

S ohledem na pokročilou večerní hodinu dlouhého večera jsem se s tím moc nemazlila. Hrachor ladí výborně, sléz se trochu před ostrou chutí lichořeřišnice ztrácí. Zálivka francouzská a ještě olivy.

Co s fialkovým syrupem

Fialkový sirup jako omáčka pro jahody zahradní skutečně ze zahrady. Obojí jest úžasná kulinární hračka.

 Jahůdku namočíme do štamprdličky s violkovým sirupem. Chvíli zálibně prohlížíme
a pak vložíme do úst. Sladká šťáva skane na jazyk (přesně jako na obrázku) a za ní následuje jahoda - též sladká ale jinak strukturovaná. Áááááááááááááá.

Prostě lichořeřišnice zvaná řeřicha

K tomu se snad nemusí ani nic psát. Je to samo o sobě tak opojně krásné.

Na pozadí salát jakýsi, zelený, obyčejný, záhonkový a nad tím jak klenoty květy lichořeřišnice, hrachoru a zlateně (nebo zlatně? 1. p. sg zlateň (věncová)).

Mé dítě mi uvařilo

Je mu přes dvacet a je to dospělý muž. Novináři se mne často ptají, "jestli mi to doma jedí, ty moje kreace" a tak podobně. Syn uvařil vynikající veganský obídek s použitím květů, které jsem nesla z jakési akc. Podávají se špagetky s tofu, koriandrem a rajským protlakem. Květy slézové růže, hrachoru, měsíčku, kopretin. Hvozdík a růže se ke špagetám nehodí. Nechali si je k odpolenímu čaji. 

Třetí talíř pro slečnu Šárku, jeho spolubydlu.

Pleveláky (jako bramboráky) nebo plevelnátky (jako karbanátky)

Zde je surovina. Je to surově vypletý záhon.Směs obsahuje následující býlí: merlík bílý, laskavec ocasatý, hořčici setou, poslední použitelnou kokošku pastuší tobolku, no a také trochu špenátu, který už se dere do květu.

Výsledkem - po náležitém omytí lehkém podušení, smíchání s chia semínky, protože jsem neměla starou housku, a vejcem - jsou placičky. Chuť vynikající. Kořenila jsem mírně zázvorem, protože byl po ruce nepořádně vysypaný pytlík.

Kdyby to drželo pohromadě jen těma chiasemínkama, tak by to mohlo být i pro vegany. Ale to jsem nezkoušela, protože jsem malověrná a bála jsem se, že se to rozpatlá po té pánvičce.

Ještě jednou muffiny a už dám pokoj.

To je taková výzva pro ty, co se zabývají focením na profesionálnější, respektive spíš dokonce profesionální úrovni. Fotit jídlo na makro by mohla být další dimenze vizuální gastronomie.

Muffinovat jde opravdu se vším. Kreaci s plnokvětým šeříkem jsem nestihla ani publikovat. A takhle je naplněný ten bezový muffin uvnitř. Akátovými květy.

Netřesk a rukola, to můžu mít furt dokola

Mohlo by se to zdát skoro stejné, ale rozhodně to není stejné. Rostliny se na talíři zasnoubí vždy nově, po svém:

A už nastává také denivkový čas. Léto je tady!!

A pro pocit vyváženosti v naší stravě, můžeme přidat kus flákoty. "Normální" jídlo je též zastoupeno méně fotogenickými listy mladého špenátu, který jsem mazaně ukryla pod ten květinový příkrov.